Někdy v rozmezí roků 2010-2011 přišel Zdeněk Neužil s myšlenkou prezentova teplotu vody Slapské nádrže na stránkách www.slapynadvltavou.cz jejichž byl zakladatelem a majitelem. S nápadem byl tak neodbytný až s ním nakazil kamarády kolem sebe.
Souhrou náhod obec Slapy prováděla výstavba úpravny vody jenž je umístěna ve Skalici u břehu Vltavy. Zdeněk následně domluvil souhlas s umístěním technologie měření a přenosu dat na lávce k sání vody jenž je umístěna na hladině Vltavy.
Teď už jen zbývalo zajistit technologii měření, dostat naměřené hodnoty k webu a následně ji na něm prezentovat. Opětně Zdeněk využil své kamarády (neb vše se točilo kolem restaurace U Neužilů které byl spolumajitelem) a domluvil se z spolumajitelem společnosti Vaše síť která zajistila spojení mezi měřidlem a internetem. Další z kamarádů vytvořil ikony (které zanikly splečně z původním stylem slapských stránek).A opětně další kamarád vymyslel technologii přenosu hodnot, zobrazení a evidenci v podobě grafů. Sám pak vymyslel a zabudoval čidlo v úpravně vody (další informace zde).
Je správné na tomto místě zmínit, že ještě před měřením teploty Vltavy vznikla prezentace meteorolgických veličin v obci umístěnou meteostanicí. Také byly na různých místech umístěny webkamery jejichž záběry bylo možné na stránkách zhlédnout. To vše bylo realizováno spolkem SlapyPro.net kterým byl také spoluzakladatelem.
Dnes je spoustu věcí jinak. Zdeněk už není mezi námi. Sláva restaurace U Neužilů pomalu vymizela. Technologii kompletně převzal (včtně připojení měřidel k internetu) spolek SlapyPro.net Technologe měření je celá přestavena (není se čemu divit, je to již 12 let). Zmíněné stránky provozuje Obec Slapy. Přibyla druhá meteostenice (Původní se po 10 letech občas zastavila a tak se vybudovala nová. Ta je umístěna na jiném místě a čeká se až původní z důchodu přesune do křemíkového nebe). Také přibylo pár nových kamer, například právě na úpravně vody ve Skalici.
Tímto vším bych chtěl poděkovat Zdeňkovy za to, že tu s námi byl. Za to že, nám tu něco zanechal. Když se na něj vzpomenu, tak si jej vybavím jak stojí ve dveřích mezi kuchyní a výčepem, jednou rukou opřen o rám. S úsměvem který způsobil, že jeho hlava vypadala úplně kulatá. V zašpiněném tričku, o němž jeden z přátel prohlǎsil "nikdy nevím jestli je v restauraci kuchařem, či právě vyměnil spojku v autě".
Tak nějak mu tímto vzdejme hold.
Tak pozvedněme paňáka a ... "Na život"....
Díky Zdendo.